Intermezzo

Omlouvám se, že jsem tak dlouho nic nepsal. Jednak jsem cestoval, jednak jsem měl co dělat se sledováním případu „Česko se vrací do devadesátek“. Snažil jsem se kauzu Babiše přelíčit ostatním studentům z jiných zemí; pochopili i ukradení 50 mega, i maření vyšetřování, i ovládání policie a i to, že takový člověk může být premiérem západo opět východoevropské země, ale při větě „unesl svého syna na Krym“ už mi prostě přestali věřit. Beru to na sebe, musím zlepšit angličtinu, abych jim to příště mohl vylíčit se všemi detaily.

Po Idre jsem si dal jeden víkend zaslouženou pauzu a taky se mi trochu ustálil tréninkový režim. V úterý nějaké brutální intervaly (typu 6×6′ s pauzou 1′ nebo 4×10′ s pauzou 2′), ve čtvrtek potom noční mapový trénink, buď hromadný start, kdy to všichni rvou na 100 %, nebo docela normální orienťák. Zejména to první je ale pro mě velký zážitek, na čele je totiž většinou někdo, kdo má medaili z MS nebo aspoň JMS. Zbytek týdne vyplňuji vlastními tréninky.

Další víkend jsem měl jet na dlouho připravovanou akci. Plánovali jsme si pronajmout chatu někde uprostřed ničeho, hned vedle jezera a hlavně se saunou. Neprozřetelně jsme hledání chaty svěřili do ruky dvěma Italům, takže už asi tušíte, jak to dopadlo.

Den před odjezdem: „Nic jsme nenašli“. „A kdy jste začali hledat?“ „Dneska“. Hlavu jsem si mohl vykroutit, můj narychlo naplánovaný výlet do Rigy byl odmítnut se slovy „To je moc narychlo“, a tak jsem další víkend prozevlil na bytě. V neděli 11. 11. se psal už 12. den, kdy jsem neviděl slunce. Už mě ale čekaly jen tři! Aspoň jsme se vydali do přírodní rezervace Gyllberget, kde už se snad bude dát za chvíli lyžovat. Zatím tam bylo krásné podzimní počasí

V neděli jsem se zdejším oddílem prubnul lyžařské středisko Romme Alpin, jedno z největších ve Švédsku, které je jen 15 km od Borlänge. Tím prubnul nemyslím lyžování, sníh se tam teprve připravuje, ale je to asi nejlepší místo, kde se tu dají potrénovat kopce. Takže jsme během 12 km dali přes vertikální kilometr.

Protože v Borlänge se fakticky nedá nic dělat, chtěl jsem se dalších excesů vyvarovat a vzal věci do svých rukou. Na další víkend jsem se domluvil se svými kamarády Perem Lindmanem a Simonem Lundinem (všichni tři běháme za Finspång), že si uděláme mini soustředění. V pátek jsme se všichni sjeli do Finspångu a během prodlouženého víkendu odběhali pár kvalitních orienťáckých tréninků. Tamější terény jsou snad vůbec nejhezčí a vždycky je radost v nich běhat, obzvlášť, když k tomu ještě svítí slunce. Jaká nádhera!

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

 

 

Jenom jedna perlička – jízdenka vlakem z Borlänge a zpět do Finspångu (cca pět cesty hodin cesty) stojí lehce přes 1500 Kč. Za skoro stejnou cenu se tam dá přitom dostat i z Brna (300 Kč bus do Polska, 250 Kč letenka, 300 Kč jízdenka z letiště do Finspångu) *2 = 1700 Kč. Něco je tu podle mě špatně, ale nenadělám.

Ze soustředění jsem se vrátil minulé pondělí. Během 36 hodin se zúčastnil jedné party, odběhal jeden trénink, 2x se vyspal, strávil 8 hodin ve škole, udělal dva projekty do předmětů doma a ve  středu 5:50 ráno už zase seděl ve vlaku na letiště.

Kam, na jak dlouho a co jsem tam dělal se dozvíte v příštím blogu. Teď musím jít do školy – mám 2 a půl dne na projekt, který měl trvat dnů 10. Držte mi palce!

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s